Czechia

Problematika přeshraniční přepravy odpadu a použitého zboží z pohledu Rakouska

29.5.2014

Segment opětovného použití v Evropě roste. Bohužel tak, jako každé jiné odvětví má i toto své nešvary. Konkrétně se jedná o vývoz odpadu či dokonce nebezpečného odpadu deklarovaného jako použité zboží do Afriky, Asie, nebo Východní Evropy. Osoby zodpovědné za tyto přesuny se tak ilegálním exportem lacino zbavují odpadu v ekonomicky méně rozvinutých zemích, přičemž obcházejí evropskou odpadovou regulaci. Zároveň je toto zboží často s velmi negativními environmentálními a zdravotními riziky recyklováno, nebo dokonce likvidováno jako odpad, místo, aby bylo opětovně použito.

Klasifikace toho, zdaje je určité zboží odpad či nikoliv, se odvíjí od unijní odpadové legislativy. Pojďme se podívat, jakým způsobem řeší problematiku nelegálního exportu elektroniky, počítačů, telefonů a textilu Rakousko na základě tamního federálního zákona o nakládání s odpady.

Klíč k úspěšnému přeshraničnímu exportu použitého zboží v mezích zákona

Jaké požadavky vlastně zboží, abychom jej mohli označit jako opětovně použitelné, musí splňovat? Především jsou u přeshraniční dopravy použitého zboží vyžadovány určité dokumenty. Kromě obligátního přepravního dokladu v rámci úmluvy CMR se jedná například o smlouvu či potvrzení o převodu majetkových práv na toto zboží, nebo potvrzení o funkčnosti a prohlášení majitele potvrzující, že se nejedná o odpad. V neposlední řadě je pak nutné zajistit odpovídající ochranu zboží proti poškození během přepravy.

Kromě těchto požadavků musí zboží získat certifikát o testování od licencované provozovny či autorizovaného experta, který slouží jako důkaz funkčnosti. Tento certifikát dokládá, že je zboží plně funkční, nebo že může být převedené do funkčního stavu po drobných opravách (drobný defekt ovlivňující funkčnost produktu, který neovlivňuje jeho bezpečnost, opravitelný rychle a základními nástroji). Odborníci testující funkčnost též posuzují, a v ideálním případě vylučují, přítomnost nebezpečných látek ve zboží.

Například u elektrozařízení se způsob testování odvíjí od typu zboží. U většiny stačí základní test funkčnosti, jehož výsledek je zaznamenán buďto přímo na samotném elektrozařízení (pokud není zabaleno), nebo na obalu, aby byl zjistitelný i bez rozbalování produktu. Protokol o testování musí být zahrnut v každém nákladu. Záznam musí obsahovat jméno zboží, jeho identifikační číslo, rok výroby, jméno a adresu společnosti zodpovědnou za potvrzení funkčnosti a další náležitosti. Navíc ke každé zásilce použitého elektrozařízení musí být přiložen relevantní dokument o převozu a prohlášení zodpovědné osoby (majitele použitého elektrozařízení), které ji zavazuje k zodpovědnosti, pokud se ukáže, že zásilka obsahovala odpad.

Je důležité zmínit, že veškerá odpadní elektrozařízení ze sběru velkoobjemového odpadu, která neprošla testem funkčnosti, jsou považována za odpad či dokonce za nebezpečný odpad (v závislosti na typu výrobku). Aby nedošlo k jakékoliv záměně, je třeba definovat přesné charakteristiky odpadu. Ty pomáhají při vybírání produktů vhodných k opětovnému použití.

Sufficient packaging and certificate of testing are essential elements for the classification as non-waste (Photo: BMLFUW)

Kvalitní zabalení a certifikát o testování jsou klíčovými elementy pro klasifikování zboží jako ne-odpad (foto: BMLFUW)

IT a splnění podmínek pro opětovné použití

Co se informačních technologií týče, nejdůležitější je objevit defekty, které by mohly ovlivnit funkčnost dané výpočetní techniky.  Příklady: zařízení se nezapíná, interní rutinní nastavení nebo vyhledávání chyb nefungují či není funkční základní deska. Pokud zařízení vykazuje některý z těchto defektů, pak je považováno za odpad.

Stejný výsledek platí, pokud je výrobek fyzicky poškozen v takové míře, že tento defekt ovlivňuje jeho funkčnost a bezpečnost. Například: poškozená obrazovka, vypálená místa, poškozená kabeláž atd. Za odpad je též považováno elektrozařízení, které je nedostatečně zabaleno, a tím pádem je ohrožena jeho bezpečnost během přepravy, nakládání a vykládání.

Baterie = nebezpečná součástka
Použité telefony jsou, co se týče potenciálního opětovného použití, kategorií samy o sobě. Dělí se do tří kategorií – ne-odpad, (bezpečný) odpad a nebezpečný odpad. Do první kategorie spadají plně funkční zařízení, do ostatních dvou pak ty nefunkční ovšem s tím rozdílem, že telefony obsahující baterie jsou považovány za nebezpečný odpad, jelikož jejich opravitelnost nemůže být stoprocentně zaručena. Zároveň samotné baterie, které vykazují dobíjitelnou kapacitu přes 40 procent, a které jsou určené k opětovnému použití, nikoli k recyklaci, jsou v Rakousku považovány za ne-odpad.

Čistý textil má zelenou
I společnosti, které chtějí obchodovat s použitým textilem, musí splňovat vysoké nároky. Tento segment má obecně vysoko nastavená kritéria. Především musí být textil roztříděn. Zároveň nesmí být poškozený (žádné hadry, rozstřihané oblečení či oblečení kontaminované nebezpečnými látkami). Některé země dokonce vyžadují přímo dezinfekci textilu určeného k opětovnému použití.

Přestože se sběrné kontejnery stávají stále populárnějšími, textil z nich nemůže být pro přeshraniční dopravu použit, jelikož většinou není vytříděný. Navíc do nich lidé často vyhazují i poškozené oblečení či dokonce odpad jako jsou hračky či malé elektronické přístroje.

 Sorted (non-waste), and unsorted waste textiles (waste) from collection systems (Photo: BMLFUW, Hessische Abfalltransportdatenbank)

Roztříděný (ne-odpadní) a netříděný (odpadní) textil ze sběrných systémů (foto: BMLFUW, Hessische Abfalltransportdatenbank)

Více informací na téma přeshraniční dopravy odpadu a další kategorie třídění relevantního zboží na odpad či opětovně použitelné produkty můžete nalézt v manuálu, který vydalo rakouské federální ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství.